2. duben se stal dnem, kdy žáci osmých tříd spolu s námi, pedagogickým doprovodem, vyjeli na přírodovědně-historickou exkurzi do Brna. Naše první kroky vedly do Letohrádku Mitrovských na výstavu replik korunovačních klenotů českého království. Pro mnohé bylo asi překvapením, kolik se toho tyto vzácné královské insignie nacestovaly. Většinou z důvodu ohrožení naší vlasti pobývaly hned na několika místech dnešní České republiky, ale zavítaly například i do rakouské Vídně nebo slovenské Žiliny.
Poté následovala hlavní část dne – návštěva populárně naučného vzdělávacího centra VIDA. Zde jsme díky stetoskopu zjistili potěšující zprávu - máme srdce!!! 
Jak jsme se později dozvěděli, zvuk, který jsme v něm slyšeli, však není jeho tlukotem (= stahováním srdečního svalu), nýbrž je zvukem uzavírání a otevírání srdečních chlopní. Vyzkoušeli jsme si i tělocvik, díky dřepům se totiž zvýšila naše tepová frekvence - stetoskopem poté jasně znatelná.
Děti byly následně rozčleněny po dvojicích do 4 skupin, kdy každá z nich dostala k dispozici jedno srdce (samozřejmě vepřové) pro následnou pitvu. Ta rozdělila především naše něžné pohlaví na dvě části - na ty, co si tuto činnost vyloženě užívaly - tedy možná budoucí kardiochirurgičky, patoložky, případně, “nedej Bože”, masové vražedkyně 
a na ty, u kterých bylo jasné, že se raději lékařské fakultě vyhnou obloukem.
a na ty, u kterých bylo jasné, že se raději lékařské fakultě vyhnou obloukem. Závěr naší exkurze patřil občerstvení, které jsme si před odjezdem dopřáli v areálu vlakového nádraží.
Takže nejen plni dojmů a nových vědomostí, ale i s plným žaludkem jsme mohli nasednout do vlaku směr Bystřice nad Pernštejnem, kde byla naše cesta k nadšení veškerého pedagogického dozoru zdárně ukončena.
PS: Každý, kdo měl někdy na starost 42 “puberťáků” asi pochopí. 
|
OdpovědětPřeposlat
|
